Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Je Basel IV pouze utažením šroubů? Informace k této nové normě překvapivě často obsahují slova jako “kontroverzní”, “nedokončená” nebo také “3.1”. Co tato norma přináší nového a jak se změní požadavky na banky? Lze nové povinnosti obrátit ve vlastní prospěch?
Na úvod je vhodné připomenout, že norma Basel III je mezinárodní regulační rámec pro banky, vytvořený Basilejským výborem pro bankovní dohled (BCBS) v reakci na finanční krizi v letech 2007-08. Obsahuje různá pravidla týkající se požadavků na kapitál a likviditu. Reformy (nebo doplnění chcete-li) z roku 2017 doplňují původní Basel III. Tento soubor pravidel byl přijat dne 7. prosince 2017 (14. ledna 2019 pro úpravu rámce tržního rizika) s plánovaným zavedením od ledna 2022. Vzhledem k tomu, že BCBS nemá pravomoc vydávat právně závazné předpisy, musí být basilejské normy implementovány na národní úrovni. V reakci na pandemii COVID-19 se BCBS dohodla na odložení provádění Basel III do ledna 2023. Norma se týká především kapitálu a likvidity.
Basel IV byl (téměř úplně) dokončen Basilejským výborem už v roce 2017. Norma obsahuje především upřesnění některých ukazatelů a zavedení ukazatelů týkajících se úvěrových, provozních a tržních rizik.
EU již implementovala Basel III prostřednictvím nařízení o kapitálových požadavcích
(CRR) a revidovanou směrnicí o kapitálových požadavcích (CRD4). Předmětem regulace bylo množství a kvalita kapitálu, který by banky měly držet, zavedení minimálního pákového poměru, dva nové minimální ukazatele likvidity (LCR a NSFR), přísnější kapitálové zacházení sekuritizace a využití proticyklické kapitálové rezervy jako makroobezřetnostního nástroje.
Pro implementaci Basel IV bude nutné nejen dokončení balíků regulací CRR2 / CRD5 (pokrývající převážně revidovaný rámec tržního rizika), ale také zavedení balíčku CRR3 / CRD6 pro ostatní prvky Basel IV.
V podstatě však nejde o nic jiného než zabránit situacím, které vedly k velké finanční krizi - tedy ignorace rizika spojeného operacemi s nadhodnocenými finančními produkty, lehkomyslnost oblasti rezerv a opomíjení provádění analýz s ohledem na špatný vývoj trhu. Nic, co by odpovědný hospodář neměl dělat. Ve spojení s odpovědně nastavenými procesy zvláště v oblasti správy rizik a kontroly pak jen těžko může dojít k situacím, kdy jeden obchodník položí celou banku.
V Barings měl Nick Leeson volnou ruku a bez limitů a bez kontroly, u Lehman Brothers příliš věřili ratingu finančních produktů, ve kterých byly obsaženy velmi rizikové komponenty (balíky velmi rizikových hypotečních úvěrů byly smíchány s menším množstvím nízkorizikových úvěrů). K oběma případům se připojil rekordman Jerome Kerviel, který v roce 2008 připravil SocGen o 4,9 mld Eur. Za všechny případy může nedůslednost, špatná analýza, špatné procesy, víra v junácké štěstí.
Stále se zvětšující banky, zpracovávající stále větší množství obchodů a pokroky v oblasti IT vedou k několika zásadním trendům. Risk analýzy jsou stále častěji prováděny automaticky. Stále roste objem dat, která banky uchovávají. Data se nemažou. Jsou instalovány nové a nové systémy, které data ukládají v jiných strukturách a především v jiných významech a vazbách. Cloudové služby jsou flexibilnější a je jednodušší a levnější je využívat.
Výsledkem je obrovské množství dat, rozprostřené od starých lokálních archivů přes aktuální data na vlastních systémech až po aktuální data uložená někde v cloudu.
Bankovní regulace požadují stále rozsáhlejší reporting s větším důrazem na zajištění kvality procesů řízení risku a kontroly každodenních operací, njede tedy jen o to čas od času vytvořit jakýsi report, ale v každodenním provozu uplatňovat obezřetnost a plnění pravidel. Zdálo by se, že propojení datových zdrojů a jejich integrace do funkčního kontrolního a řídicího systému představuje neřešitelnou výzvy, ale už dnes existují prostředky, jejichž pomocí lze nejen splnit požadavky regulace, ale také:
propojit (integrovat) data v různých v cloudu i ve vlastních systémecha archivech
sjednotit data tak, zby dávala stejný význam
automatizovat provádění analytických a reportovacích aktivit pro vnitřní potřebu i pro výkazy mimo banku
implementovat automatickou detekci některých typů rizik do každodenního provozu
využívat analýzy a komplexní informace k rozhodování o změnách a strategiích
Tímto způsobem lze regulatorní požadavky využít k vlastnímu prospěchu. Vytváření povinných výkazů se musí stát pouze vedlejší rutinní operací. Hlavní je mít dostatek informací pro řízení byznysu.
Informace jsou data. Proto jsou nejdůležitější data - ale jen ta správná.
